„Původně jsem chtěl pokoj dělat jako Šámalovu chatu v blízkosti Bedřichova, ale zvolil jsem volné téma jizerských chalup. Pokoj má individuální otisk, neopakuje se a to byla výzva, jinak bych váhal, zda vůbec hotelový pokoj dělat. Komerčnost je mi vzdálená,“ konstatuje architekt David Vávra.
Celý pokoj, který má připomínat dřevěný dům, je dřevem obložený a dřevěný je i veškerý nábytek, který vyrobila firma Nábytek Louda, obklady stěn a dveře pak Truhlářství Miler.
Za pozornost stojí originální závěsy, potištěné kresbami architekta Vávry. Pokud jste poučeným hostem, poznáte na nich některé známé stavby i místa Jizerských hor. Pokoji sluší stylová svítidla od Barrington Furniture.
Televizní obrazovku najdete ve stěně zakrytou obrazem od Davida Vávry s motivem sklárny v horské osadě Jizerka. Když chcete televizi sledovat, musíte obrazem odjet. „To je pro mě největší vítězství, že se televize dostala za obraz. Je to signál, že v době, kdy jdou hotely a televize ruku v ruce se vkusem středního proudu, je v mém pokoji televize za obrazem, a za to děkuji,“ říká David Vávra.
Jednu stěnu pokoje zdobí i menší rozebíratelný rám, ve kterém se mění čísla z Jizerské padesátky, tedy konkrétně startovní čísla s časy Davida Vávry. „Poprvé jsem běžel v roce 1978, pak jsem řadu let vynechal, ale teď běhám každý rok, takže mám Jizerské hory zažité. Je to výzva pro hosty, aby mě předběhli. A až s tím skončím, půjdu zpátky historií, protože mám všechna čísla schovaná. Zajímalo by mě, zda hosty pokoje inspiruji k návštěvě hor a k aktivní účasti v závodu,“ dodává autor pokoje.
Koupelna v bílém provedení je jednoduchá. Vybavení, obklady a doplňky nesou značku Siko, Butterfly a Steno.
Ještěd jako věčná inspirace
Coby autor je David Vávra podepsaný i pod pokojem číslo 203 s názvem Ještědský. Inspiroval se ikonou
20. století, vysílačem a hotelem Ještěd, jehož projekt navrhl v roce 1968 Karel Hubáček.
„Při vzpomínce na Ještěd musím zmínit i statika Zdeňka Patrmana a interiérového architekta Otakara Binara, který do technické stavby dokázal vnést poetické srdce. Binar navrhl dovnitř vše od topení, židlí, stolů až po číšníkovu kapsičku, na které je vyšité ‚J‘. Ještěd je pro mě signál a inspirace, navíc jsme děti architektury, kterou ovlivnil Brusel 58,“ vyznává se David Vávra.
Jeho báseň z „Obrazů z dějin české architektury“ věnovaná Ještědu je graficky zpracovaná právě na stěně Ještědského pokoje.
Akad. arch. David VávraArchitekt, herec a spisovatel, příležitostný básník (vystudoval Stavební fakultu ČVUT a AVU v Praze), spoluzakladatel divadla Sklep, spoluautor a průvodce televizních seriálů Šumná města či Šumné stopy. Baví ho přírodní materiály, které umí stárnout, kámen, cihla, dřevo. „K tomu jsem na konci 90. let našel perspex (lité plexisklo), materiál, který mě vzrušoval svými vlastnostmi a zpracováním. Před patnácti lety jsem objevil kouzlo skla, které je mým nejoblíbenějším výtvarným materiálem,“ říká David Vávra. A motto? Nemít ambice, a pak to dobře dopadne. |